královských měst, a to v Čechách i na Moravě. Stejně doporučovalo se jednati i vrchnostem.

Způsob zakládání nových vesnic byl celkem jednotný, ač místy se projevil značnými variacemi. Kde vesnice vznikla na místě panského dvora, tam byla půda přeměřena a přidělena novým usedlíkům (familiantům = emfyteutům). V dražbě nebo z volné ruky prodaly se dvorské budovy, nářadí a dobytek. Dvory nebo ovčíny byly přestavěny na menší hospodářská a obytná stavení, která byla umístěna často kolem původního panského nádvoří, jež se tak stalo návsí nové vesnice. Půda byla nově zakoupeným osadníkům přidělena v dědiěnýj emfyteutický nájem, takže odváděli jen určité dávky. Robotní povinnosti byly zbaveni.17) Různý byl způsob, jak vrchnost podporovala nového nabyvatele při zařizování hospodářství. V Henčlově u Přerova,18) založeném r. 1786, byly rozděleny pozemky po dílech ve výměře 10 x50 čtverečních sáhů. Vrchnost dala zájemníkům hotově 5 zl. na střechu, na zděný komín 400 cihel a potřebné dříví na stavbu za poloviční cenu. Osadníci pocházeli většinou ze sousedních obcí. V Čejči u Hodonína19) na místě zaniklého městečka Čejče, kde byl dvůr, dal vystavěti císař František Lotrinský r. 1762 30 domů ve dvou řadách proti sobě, sto jících na pravidelné, rovné návsi, opatřil je hospodářským nářadím a dobytkem, pro čtyřčlennou rodinu živobytím na půl roku a 10 zl. vyplatil hotově na různé potřeby. Celý náklad pro jednu rodinu obnášel 481 zl. 50 kr. (z toho stavení stálo 284 zl. 24 kr.). Mezi osadníky bylo 17 rodin francouzských. Osadu Jáchymov u Třebíče20) vystavěli si noví osadníci svým nákladem. Potřebné dříví skácel si každý sám v lese, odměřeném pro stavení. Dříví do roka měl zaplatiti. Vesnice, založená r. 1785 na panské půdě, měla i přesný stavební plán, jak vysvítá z popisu autorova: „Dvě řady domů všude stejně od sebe vzdálených táhnou se od sz. k jv. Celá vesnice je 808 m dlouhá a 152 m široká i se zahradami. Hlavní ulice je 30 m široká. 4 příční uličky po 15 m šířky dělí osadu na 10 skupin po 5 domech. První číslo je na konci severozápadní části ulice po levé straně, poslední naproti němu." Podobným způsobem vzniklo na Moravě a ve Slezsku v 18. st. 375 osad.21) V Čechách do r. 1787 po zrušení roboty a rozdělení dvorů přibylo 128 osad, 7.820 domů. Zvýšil se též chov koní o 313 kusů, volů o 2.792, krav o 13.070 kusů. Jen ovcí (pro nepříznivý stav) ubylo 32.648 kusů. Na Moravě do r. 1787 přibylo 67 nových vesnic, 3.628 domů, 4.627 rodin, 4.552 hov. dobytka. Ovcí