Łancuchówka bez charakt. dróg bocznych (Waldhufendorf, méně typická). G. Szeregówka (Kompaktes Reihendorf). H. Rzędówka (loses Reihendorf, méně seskupená). I. Regularne (Regelmässig, villages réguliers). Konečně uvádí vesnice ze 14. a 15. st., vytvořené severopolskou kolonisací: K. Przysiółek bezkstałtny (Weiler). L. Przysiółek ulicowy (Strassen-Weiler).. M. Przysiółek placowy (Platzdorf). N. Samotnicza (Einzelhöfe). H. Schienger ve spise: Formen ländlichen Siedelungen in Schlesien, Schlesisehe Gesellschaft für Erdkunde, Breslau 1930, třídí vesnice na 3 hlavní typy: 1. Wegedörfer (Einwegedorf, Doppelwegedorf, Gitterwegedorf, Netzwegedorf). 2. Angerdörfer (Lanzettangerdorf, Rundangerdorf, Rechteckangerdorf, Dreieckangerdorf) a 3. Waldhufendörfer (Das sude-tische, nordschlesisehe u. oberschlesische Waldhufendorf).

Podle uvedeného krátkého přehledu literatury ô vesnických sídlech vyplývá, že při studiu jejich nutno se dívati na otázku našich sídlišť jako na skutečný problém, který z části možno objas-niti, stanovíme-li přesné definice aspoň pro typy našich vesnic, pokud se nám dochovaly ať ve skutečnosti, nebo aspoň v kartografickém znázornění. Proto se domnívám, že při určování a vymezování pojmu typů vesnic je nutno vycházeti od katastrálních map, a to stabilního katastru, které po prvé cestou vědeckého zaměřování přinesly neskreslený obraz našich osad. Pro každou vesnici byla totiž zhotovena samostatná mapa, kde byly vyznačeny jednotlivé sídelní jednotky, opatřené domovními čísly podle nového číslování a všechny pozemky, odlišené kulturou (zahrady, pole, louky, lesy, půda neplodná) a opatřené starobylými názvy tratí a příslušnými topografickými čísly i jmény majitelů usedlostí. Katastr uveden byl patentem z r. 1817, ale většina map (v měř. 1:2.880, t. j. desateronásobné měřítko vojenských map 1:28.800) má data kolem roku 1840. Podle tohoto katastru bylo v Čechách 8.967 osad (r. 1930 8.442 obcí)24) o výměře 9,027.417 čtverec, jiter = 18,054.834 korců = 51.953 km2 (r. 1930 8.442 obcí a 52.062 km2) .25) Na Moravě a ve Slezsku bylo naměřeno 3.724 osad (r. 1930 3.326 obcí) s rozlohou 27.375 km2 (r. 1930 26.804 km2). Nutno připomenouti, že v uvedených číslech, která přinesl stabilní katastr, obsaženy jsou již změny, vzniklé slučováním nebo rozlučováním obcí katastru t. zv. josefínského. V podstatě bylo sice stanoveno, že rozdělení země má se přidržovati obcí katastru josefínského, ale ve skutečnosti došlo ke značným změnám, které se týkaly velkých obcí katastru josefínského, často o několika osadách. Které z nich měly větší rozlohu než 250 čtverec, jiter a tvořily uzavřený celek, staly se samostatnými katastrálními obcemi. Ke slučování dvou sousedních osad došlo v tom případě, když v josefin. katastru katastrální obec měřila méně než 250 jiter, nebo když pozemky obou vesnic byly příliš prostoupeny vzájemnými enklávami, takže nebylo možno utvořiti opravdové celky.