str. 73
1. Chcy ja na pannu żałować:
niechciałać mi trochy dać —
memu koni owsa.
4. Mnisz-li ty, panno, bych był mał?
u mnieć wisi jako ... —
nożyk przi biedrzicy.87) 7. Rożży, panno, swieczyczku!
przisuczywaj dratwiczku,
jako pirwe było!
10. Na pisane pierzinie
damy sobie do wole —
piwa i miedu.
13. Rożży, panno, kahaniec!
ohledawaj hned wieniec,
jeszcze-li je cał!
6. A ktorak może cał byci?
za.....ji ztarł kiczy,
kto pirwe przibiehł!
19. Mnisz-li, panno, bych był slep?
uderzim ja kijem w kierz —
wyżenu zajece.
|
Polosetřelé slovo 5 s.. al lze hypoteticky čisti jako sczál = pol. szczał, č. scál (jak navrhuje Flajšhans; Klaret prekladá tímto slovem latinské u r i no 11 a)88) nebo stal = stal (ocel, srov. rým kazał — stal v polské písni XVI. stol.) ;89) 17 za.. sem by se dalo snad interpretovati jako za czasem (během času, zatím) nebo zarazem, avšak písmena s pro hlásku z se jinak v Žalobě neužívá.
V.
Žaloba na pannu jeví nespornou příbuznost s mezmárodním, zejména latinským repertoárem kratochvilných písní pozdního středověku, charakterilstiokým pro t. zv. poesii žákovskou, a právem byla s ní sbližována.90)
Neméně pozoruhodná je však formální blízkost této písničky s folklorem, zejména polským.
Píseň obsahuje 7 trojveršových slok. Sloky tohoto typu se vyskytují iv staropolslké poesii i v polské lidové písni. Skládají se z dvojice rýmujících veršů a osamoceného závěrečného verše, který souvisí obsahově s prvními dvěma a je jakoby náhradou refrénu.91)
87) Transkribuji -rzi- vzhledem k tomu, že slezské dialekty neznají změny skupiny -ři- v - řy-.'(Nitech, 273).
88) V. Flajšhans, Klaret a jeho družina, II, Praha 1928, 437.
89) Bobowski — Rozpr. Ak. um., w. filol., XLX, č. CL.
90) J. Vilikovský, Latinská poesie žákovská v Čechách, Bratislava 1932, 76.
91) Viz W. Bruchnalski — Rozpr. Ak. um., w. filol., XIII, 50nn.
|