str. 74
Rýmující verše se člení stálým mezislovným předělem na dva po-loverše. Druhý poloverš obsahuje vždy 3 slabiky. První poloverš je labilnější: v druhém verši sloky má pravidelně 4 slabiky, ale v prvním verši má někdy místo 4 slabik 5. Není však vyloučeno, že se i zde původně uplatňovalo přesné sylabické schéma; aspoň ve všech verších is nadbytečnou slabikou se první trojslabičná skupina snadně redukuje na dvojslabičnou: 1. Chcy [ja] na... 4. Mnisz-li [ty] ... (srov. verš 19.), 16. [a] ktorak .... Jde tu o sedmislabičný verš (4 + 3), široce známý v polské lidové písni92) a doložený již v nej-starších záznamech folklorních textů.
Tak básník XVI. stol. M. Bielski uvádí úryvek staré jarní písně obřadné:
Śmierć wije się [ po płotu
szukająca I kłopotu.93)
|
Stejným rozměrem je složeno žertovné lidové dvojverší, zapsané již koncem XIV. stol.:
Miły miłą [ miłuje,
chłop się temul dziwuje.94)
|
Sedmislabičného verše se sice užívalo i v staropolském básnictví duchovním, ale neměl zde stálého řezu před pátou slabikou, na př.: Wzjawił nam wielkę radość, Będzie w niem wierne bóstwo; O matko miłościwa;93) Z żywota panieńskiego, A wszytko lubieźliwe;96) Kristusa porodziła, Panna nieporuszona;97) Nad słońce jaśniejszego, Syna namiłejszego98) a p. Jen kratka koleda „Nuż wy bielscy panowie, Panny, panie, żaczkowie" obsahuje 4 verše rozměru (4+3) a Łoś zde právem předpokládá vliv lidové rytmiky.99)
! V polské lidové písni se vyskytují i dvojverší typu (5 + 3) + (4 + 3).
Przecie ty musisz | moją być,
moją wolę| uczynić.100)
|
Podle této písně soudě, hudební rytmus Žaloby mohl být asi takový:
92) iSrov. J. Łoś, Wiersze polskie w ich dziejowym rozwoju, Krakov, 38. 93) Nełiring,, Altpoln. Sprachdenkmäler, 214. 94) Łoś, Początki, 461n.
95) Brückner, średniowieczna pieśń, 118; ib. 106. 96) Bobowski, LXV. 97) ib. LXVni. 98) ib. CIV. 99) Wiersze, 65.
100) O. Kolberg, Lud, Ser. VI., č. 257.
|
