str. 79
Ztarł kicz y, kto pirwe przibiehł.
Ej wianek i tak juz diabli
gdzieś porwali.130)
|
Motiv nenávratnosti se často podává v lidové lyrice (na př. v pohřebních pláčích) ve formě argumentu a contrario: ličí se pokusy o návrat, o restituci, zřejmě marné.131) Mládenec konejší:
Kupię ja ci, kupię
tę różową wstęgę,
będzies się śnurowała,
jesce panną będzies.
— Zeby ja się śnurowała
z rana do wiecora,
jiuż nie będę taką panną,
jaką byłam wcora.132)
|
Podobně ve slezské písni lamentuje dívka, že ji „strzebny łańcuch" už nemůže „obstać". Následuje rada: „Nadstaw go, dzieweczko, Jedbawną sznóreczką." Děvče však namítá: „Choćbych go nadstawiła Ze samego złota, Juž mi sie nie wróci Moja miła cnota."133)
V ukrajinské (pinské) svatební písni mladá žena pláče: Золотого кубочка Коньмі розбілі.134) Pro vylíčení deflorace sahá tato píseň k tradičním symbolům — mužskému — kůň, a ženskému — pohár, a uvádí oba obrazy dohromady, ačkoliv vůbec nejsou sounáležité a patří k rozličným významovým kruhům. Vzniká nápadná katachresa, která však neruší smysl, neboť příliš pevná je asociace mezi těmito metaforami a předměty, na něž se vztahují, a příliš dobře jsou známy kontaminované motivy — kůň rozdeptává zahradu, žíznivý mládenec rozbíjí pohár. Ale nám jde jedině o repliku svatebčanů: Золотого кубочка Медью наладім. Pochybnost chlácholení svatebčanů je napověděna již v samém jejich proslovu, kde se kladou proti sobě zničené zlato a měď jako náhrada. K obrazům naznačujícím fiktivnost, nemožnost náhrady patří pravděpodobně i rada przisuczywaj dratwiczkuv žalobě na pannu.
Ostatně obraz není jednoznačně jasný. Jaký význam má dopěvek — jako pirwe bylo? Aby to zase bylo jako původně ? Srov. v citované slezské písni: (łańcuch) „p i e r w y mie obstał... Teraz mnie ni może." Nebo tento dopěvek má znamenati: jak se to už jednou ode-
130) Lud, ХѴШ, 265.
131) Na př. v ruském pláči o zemřelém dítěti: „Повзыскать пойдусерцечно свое дитятко, По всему пойду хоромному строеньицу; Обойду да по селу я деревенскому, Поспрошу я y любимых поровесников: Дите да не сттдит ли на беседушке .. ." v"iz V. Keltujála, Курсъ исторіи русской литературы, I, Petrohrad, 1913, 419.
132) Lud, ХХП, 183.
133) Cinciała, 100.
134) Viz Potebňa, Объясненія, I. 8.
|
