mu propůjčovaly význam „býti po vůli". Tento tvárný prostředek je častým zjevem v lidové písni. K první sloce Žaloby se těsně přimyká tento taneční popěvek:

Ještě několik folklorních paralel k slokám Žaloby s tlumícím závěrem: „Dziewcyno, daj-ze mi — Cérwone jabłusko";151) „Po-cąn mnie namawiać, Żebym mu mogła dać — z drobnyj ruty wio-necek";152) „Pójdźże ze mną do komórki, Dam ci; A jak przyszedł do komórki, Siadł se; Dałam mu ci — Chleba z masłem";153) z opavského popěvku: „Prośył koběty, By smu dala, neplakala — Kusek sadła na buty";154) z těšínského popěvku: „Mój miły ma taki! A co, co? — Przy galatach haki"155) (srov. zvlášť s druhou slokou Žaloby); „Oj, zmiłuj się, połóż się, bo mi trzy dni stoi — Mój koniczek w stajence, ktoż mi go napoi"156) (zde i v druhé sloce Žaloby se očekává stejný závěr, kdežto náhradní metaforický závěr se spíše blíží dopěvku první sloky Žaloby).

Na dvojsmyslnosti slovesa d a ć je založena celá píseň „Pytał pán panią". Srov. s čtvrtou a první slokou Žaloby: „Pytał pán panią w piwnicy, By mu dała przy świecy — W piwnicy, przy świecy Piwka natoczyć.. .A ona mu pedziała, W ogrodzie mu nie dała — W ogrodzie, przy wodzie Konia napoić."157)

Ale nejbližší paralelou k Žalobě, zároveň metrickou a sémantickou, je lidová píseň ze západohaličského rukopisného sborníku z ХѴШ. stol.158) Sborník jeví jisté společné rysy s Mikulášovým ru-kopiseim, — pochází z kněžské rodiny, duchovní písně se zde střídají s erotickými, polské s ukrajinskými a podobně jako ve vratislavském manuálu — s hebrejskou abecedou. Tato píseň se skládá z trojverší. Každé začíná dvojicí rýmujících sedmislabičných veršů, následuje pěti- nebo šestislabičný dopěvek, mírnící metaforou necudný obsah předešlých veršů.