Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 83



Další žádost rovněž odmítnutá zní: „By mu dała umyślnie — Wyszeń skosztować." Je to rozvedený obsah první sloky Žaloby, kdežto druhé její sloce odpovídá závěr písně:

Widzisz, panno, co ia mam,

co mi wisi do kolan —

chusteczka u boku.

Při rozboru metafor Žaloby jsem nechal stranou verš U d e-rzim ja kijem w kier z. Ve funkci mužského symbolu se ve folkloru vyskytuje hůl, kolek (kolík) a p.159) a ve významu mons Veneris se užívá na př. na Horáčku žertovných metaforických výrazů: křovisko, (houština. Ale jde-li ve folklorním líčení milostného úkonu o spojení dvou obrazů, je k disposici bohatá zásoba tradičních metaforových dvojic, při čemž členy každé dvojice jsou mezi sebou v těsném funkčním vztahu: kůň — pastva, kozel — zelí, střelec — zvěř, sokol — labuť, péro — kalamář, smyčec — housle, kopí — kopiste a p., kdežto vztah kyje ku keři je příliš vnější, nahodilý a mechanický. Lidová píseň čerpá dějové metafory z podstatných vztahů mezi věcmi nebo bytostmi. Vztah příležitostný se hodí spíš pro metafory magického obřadu, neboť konatel obřadu imperativně stanoví, tvoří libovolnou souvislost mezi předměty. Tak australští domorodci strkají při jarních slavnostech klacek do jámy obklopené křovím a doprovodný zpěv v překladu zní: non fossa, sed vulva.160)

Ve verši Žaloby o kyji a keři nejde o pouhé přenesení významu, nýbrž především o zvukovou metaforu, — kier z je náhradou pro k i e p, jak napovídá první slovo rýmové dvojice sie p. Na takovém triku je založena celá českolatinská erotická píseň žákovská „Quidam triplo metro", zapsaná kolem roku 1410.161) Polská žertovná lidová píseň poskytuje četné příklady, kde první slovo rýmové dvojice a celý kontext nutí, aby se čekalo slovo sprosté, ale to je najednou nahrazeno výrazem jiným, nevinným.162)

Možná, že i slovo kijem je „zvukovou metaforou", — srov. ve Výkladu na právo země České Ondřeje z Dubé: „Porazil ji svým pyjem v jejie kep."163) Jenže tvary p y je, pyj nejsou doloženy nikde mimo spisovnou češtinu.164)

Žaloba na pannu není jediným pro české království dokladem středověké lascívni písničky úzce souvisejícím s dnešní písní lidovou.


159) Obrául, 44, 103, 104.
160) Fr. Schultze, Psychologie der Naturvölker, Lipsko, 1900, 161. 161) vilikovský, 75. n.
162) Na př. Anthrop., VT, 354, IX, 459—460.
163) Ondřeje z Dubé Práva zemská česká, Pr. 1930, či. 28.
164) Viz A. Matzenauer — LF XV, 160; V. Flajšhans, 422. Není dnešní pravopisný tvar chybnou náhradou za původní pije?

Předchozí   Následující