Citát Krausův je ѵ 5. jednání — truchlohra má Ijen pět vydání, аб mluví na obálce o šesti — ve výstupu 9., str. 34. Kašpárek Pimperle objeví se na náměstí jako ponocný s lucernou a zpívá si známou píseň ponocného:

Kraus k tomu dodává: „Buriáš je ovšem Burian", a klade si otázku, jak stará je ta hra o Faustovi. Ta otázka o stáří hry mne nezajímá, ale ta rovnice Buriáš = Burian a to „ovšem" mne přec jen zaráží.

Podle slov ponocného: „a ty naprotější Buriáši" je tu asi míněna socha některého světce, jenž opatruje pozdní plodiny polní před zmrznutím. V době, kdy se slavil sv. Jan Burian, nebyly ani řena, ani brambory ještě tak veliké, aby jim mráz mohl škoditi, mráz, který je v době červnové přec jen nepravděpodobný.4) Sv. Burian je světec proti bouři a krupobití, ale není světcem proti mrazu. Kroupy nemohou z řepy a bramborů v červnu (гб./ѴІ.І udělati kaši, poněvadž u nás v té době nemají ještě kořenů a hlíz. Sv. Buriáš je tudíž nějaký podzimní svatý, neboť brambory se dobývají v říjnu a řena teprve ke konci října, někdy i počátkem listopadu. Je to tedy jiný svatý, i když má podobné jméno a nelze říci jen tak zhola: Buriáš je ovšem Burian.

"Repa a brambory, o nichž se tu mluví, ukazují na novodobou složku, připojenou k staré písni ponocného. Obě plodiny se počaly pěstovati soustavně v Čechách teprve v 19. stol. Poněvadž tu dříve nerostly, nepotřebovaly starých svatých, čili světci byli teprve v nové době pro ně vynalezeni. A kdyby tudiž i ona rovnice byla správná, nebyl by to již vice starý Burian, ale novodobý jeho přílepek, ochránce řepy a brambor proti mrazu.

Pro svěcení dne 26. června, pro den sv. Janu Burianovi zasvěcený, není to žádný doklad.

Mám však pochybnost, že tento Buriáš je vůbec nějakým dokladem pro Buriana. Domnívám se, že si tu Pimperle, kašpárek dovolil žertík a že si vytvořil svého světce, kterého bychom marně mezd světci hledali. Zdá se mi, že nový svatý Buriáš souvisí s pojmenováním řepy „burák" (v západních Čechách „burýna"), čili že si z toho slova vzal Pimperle název svého svatého.

Burák byla původně picni rostlina, z níž se vypěstovala teprve koncem 18. stol. řepa cukrovka. Ostatně i ve slově brambor („brambur") ozývá se podobnost se zněním Pimperlova světce, jako se vyskytlo slovo ,,sv. Bramboriáš". Možnosti jsou tu všeliké. Rozhodně lze o rovnici Burian = Buriáš velice pochybovati.

@-----

Tache Papahagi, Images d'ethnographie roumaine. Bucuresti 1935.

Význam rumunského národopisu pro národopisné otázky východní části našeho státu jsou nesporné. Jde tu nejen o stejné vlivy, paralely, ale přímo o shodné zjevy. Kdo podrobněji studoval národopis východního Slovenska a Podkarpatské Rusi, a na druhé straně měl možnost nahlédnouti do sousedních oblastí rumunských, poznal brzy, že ve mnohém jde tu o jednu lidovou kulturu, stejnou kulturní tradici, jen jazykově od sebe oddělenou. Výhodou ru-