něčím, vymiňují si z pravidla krávu a její krmení nebo místo ní určité množství másla, tvarohu a denně mléka. Určují si držení 1—5 slepic anebo počet vajec. Jinou částí vejminku bývá maso, topení, len, mák, několik povozů do roka, nějaké peníze a jiné- věci a když se to všecko nejlépe sepíše a upíše, výměnkáři na konec doznávají, že mladí nikdy nechvátají s pravidelným odváděním stanovených dávek, že dávají .je neradi a nechávají se i nejhodnější děti o výměnek upomínat, hledíce jak by na výměnku něco ušetřili. Hůře je, kde výměnkářům odevzdává se výměnek jakosti horší. Z toho bývají pak vážné spory.

„Vejminkáři" stanou se brzy „babičkou" a „dědečkem". Babička dlí skoro stále doma, jen v nejnaléhavější potřebě a může-li ještě, pomáhá při práci polní. Doma chová, opatruje drobotinu, dohlédne na housata, dere peří a dříve předla. Má také hlavní starost

0 dědečka, aby mu něco nescházelo, aby měl čistou košili a nechodil roztrhaný. Děda kutí něco po dvoře, opravuje menší domácí nářadí a náčiní, někdy i pase, dříve „loupával třísky" ke svícení a tak oba staří upřímně se snaží, aby nebyli docela v domě bez užitku. Výměnkáři z chudších rodin, kteří mívají jen tak vymíněno „jít ke stolu" a „postel v seknici", přivydělávají si na přilepšení sami. Chodí nádeničit nebo „děda" robí pro lidi opálky, košťata, pantofle a pod.

Zámožní hospodáři připravovali si i hospodářstvíčko na výměnek, ale jen v jednom případě (v Mysletíně) zjistili jsme, že měl takový výměnkář jako byt zvláštní chaloupku ve statku se vším příslušenstvím k malému hospodaření. Hospodářstvíčko ponechávali si odstupující majitelé, kdy cítili se ještě v síle. Pantáta rád se staral a pracoval a paňmáma nemusila se ohlížeti, co jí bude od živobytí odděleno. Bylo to hospodářstvíčko tak pro potěchu, neboť kousek pole, byl-lí, obdělal mladý hospodář svým potahem, hnojením i semenem, kráva výměnkářů krmila se mezi sedlákovými kravami a babička jen si jí nějakým lepším pitím přimátla, prasátko její kynulo nejvíce, protože od krávy mu přála dost mléka i syrovátky. A protože tu býval, jak jsem již uvedl i výměnek sypaný a počítaný, byl věru odpočinek dědečků a babiček sladký, tím sladší že rodiče na Zálesí požívali u dětí i ženatých a vdaných lásky a autority.

Kmotři. Ve zvláštním příbuzenském poměru k rodině stojí kmotři dětí a jsou-li děti sirotci, poručník. Poručník je uznávanou a váženou autoritou a kmotři mají důležitý úkol při výchově a opatření dítěte, úkol nejen náboženský, ale i příbuzenský a hospodářský. Jsou voleni raději ze zámožných a považováni za příbuzné

1 když nejsou přáteli krevními, jestli jsou, jsou mezi příbuznými první. Kmotřička musí často zastávati matku, když tato dětem brzy „odešla", nebo není s to vymoci svému slovu náležité vážnosti u dcer, a kmotříček rovněž bývá důležitým rádcem v rodině. Bývají zváni nejen na radu, ale i ke každé důležitější události v rodině, na