Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 26

Setkali-li se sokové u muziky, mohli býti jisti, že některý z nich před muzikou zanotuje:

„Pane bratře, kamaráde,

já ti něco povim,

ty mně chodíš za mou milou,

já za tvou nechodím.

Jestli já tě tam dostanu,

dám já si klobouček na stranu,

třikrát s tebou vo zem praštím

a sám tam zůstanu,"

I jiné bolesti vyzpíval si hoch před muzikou. „Teta" jedna vypravovala mi, jak byla lítostí dojata, když její synek, kterému zbraňovala v lásce, rozrušen před muzikanty jí vytýkal:

Hájku, háječku, hájku zelený —

hájku, háječku, hájku zelený,

[hněvá se na mne mí potěšení,]

[hněvá se, hněvá, to moje milá,]

[že sem tam nebyl podvečír včera.J

[Pod večír včera nebylo možná,]

[zbraňovala mně panímáma má.]

[Panímámo má, nezbraňujte mně,]

[dám se na vojnu, plakat budete,]

[dám se na vojnu a to k hulánům,]

[zanechám příklad svejm kamarádům.]

Panímáma, která seděla mezi „bábami", až se rozplakala pod dojmem slov i molových tónů písně a byla povolnější již k mladým srdcím.

Nezbytným přídavkem každé muziky zálesácké byly „báby", starší ženy, chałupnice a podruhyně, které přicházely „na čouhač-ku", aby se tu tam od známých hochů napily, aby ukojily svoji zvědavost, který kterou si předchází, kterou snad opouští, aby pozorovaly poměr milenců, žárlivost hochů. Zde pod vlivem opojných nápojů, hudby a rozjarení prozradilo se jim tolik, čeho jindy nemohly postřehnouti. A bylo pak dlouho co povídati na polích, na přástkách, při draní nebo při tření lnu, všude, kde se Zálesáci sešli při společné práci.

Chytří hoši byli k bábám „všimný", dávali jim, jak byly roz-sazeny po lavičkách podél stěn i po oknech, bez rozdílu všem dost a dost napít, aby o nich soud jejich, který roznášely po veřejnosti, nebyl nepříznivý.

Zastal jsem již jen zálesácké muziky na plechy, tu tam housle a klarinet s basou a harmonikou, ale starší vzpomínali i na du-dáckou. muziku, obvyklou v dobách starších. Byli tehdy zejména dudáci v Krasoňově, po nichž se dochoval popěvek:

Krasoňovský dudy

ty je slyšet všudy,

jak já je uslyším,

celej se potěším — dú, dú.

A Krasoňovští hudební zálibu dochovávají si podnes. Jejich muzikanti známi jsou v širokém okolí.


Předchozí   Následující