Příspěvky o lidových stavbách pod Tatrami.

V podtatranském území, které jakoby obloukem obepínalo masiv tatranských hor a pásem, rozeznáváme v lidopisném ohledu hlavně dvě kulturní oblasti, které se liší životem svého obyvatelstva. Je to jednak horalský kraj, který se prostírá téměř na hřbetech Karpat v nejvyšších polohách na slovensko-polské hranici a zabírá území jak ve Spiši na východ od Tater pod Bielskými Tatrami a na severním svahu Magury, tak i na západ od Liptovských holí na horní Oravě. Jako by jeden pruh na hřbetech hor pokračoval v pásmu Tater na západ i na východ, či spíše jako by byl přerušen masivem Tater a rozdělen ve dví.

Od severního Horalská na vrších rozdílná je oblast dolinná, prostírající se na úpatí hor od Tater a horalštiny na jih v širokém úvalu řek Popradu, Váhu a dolní Oravy.

Všechny tyto tři úvaly, všechny tři části tohoto širokého údolí mezi Vysokými a Nízkými Tatrami spojuje celá řada znaků, které jsou společný lidovému životu, takže můžeme mluviti v hrubých rysech o dolinné oblasti podtatranské oproti horskému kraji.

Mezi popradským a považským krajem v této veliké dolinné oblasti, tedy mezi východní a západní částí, pozorujeme sice také rozdíly, jak ani jinak nelze v tak rozsáhlém území, zabírajícím více než 4 okresy. Právě v oboru lidových staveb jsou rozdíly mezi oběma kraji nejdůležitější, třebaže zevně nejsou tak nápadné, jako odchylky v nářečí lidu. Přece však nejsou tak typické a zásadní jako mezi pohraničním Horalskem a mezi údolími velikých podhorských řek ve Spiši,-v Liptove a na Oravě.

Obdoby v lidové kultuře dolinné oblasti, tedy Liptova a horní Spiše na horním Popradu, jsou docela pochopitelné, uvážíme-li, jak otevřená jsou obě území a jak hojné jsou styky mezi oběma krajinami, jež tvoří vlastně téměř jediný úval a zároveň nejlepší průchod mezi severozápadem Slovenska a jeho východem; podél obou řek vedla už ode dávna, od počátku kolonisaoa obou krajů, tedy od 13.—14. století důležitá cesta, spojující zemi Moravskoslezskou s východním Slovenskem a Polskem. O vzájemných dlouhotrvajících stycích svědčí i to, že se mezi oběma kraji vyvinulo v ohledu lidové kultury přechodní pásmo, kde se prolínají některé rysy, charakteristické pro to neb ono z obou území.

Horalská oblast, pokud se staveb týká, zaujímá, jak již uvedeno, nejsevernější pohraničí; ve Spiši zabírá území pod Bielskými Tatrami a severní svah Magury. Co do nářečí horalské vlivy zasahují sice ještě