tne z typických slovenských domů t. zv. franckého, či lépe středoevropského stylu. S tímto typem souvisí i ta okolnost, že ani v takových případech kuchyně ani síň nemívá strop. Teplická kuchyňa-síň neměla však mnohdy ani přední stěny a vstup z potremu nebyl vůbec oddělen mezistěnou a dveřmi. Znám případy, že stěna mezi nimi byla teprve v nové době přehrazena, leckdy docela neuměle a nepořádně kusy dřev a prken.

Ráz teplického potremu a kuchyně mohou nám sloužiti jako příklad typické stavební disposice, která je charakteristická pro obytné

Obr. 5. Vchod do „kuchyne" v teplickém domě.

Ve dvoře v pozadi „podšop" s chlévy.

domy v celém hornospišském území, jež leží od města Popradu k východu a v němž se můžeme setkat s podobnými zjevy dosti často. Dříve však, než vyslovím jakoukoli domněnku o jejich vzniku, pokusím se načrtnouti aspoň v hlavních obrysech, jak vypadají hospodářské domy v sousedství i ve vzdálenějších dědinách, neboť právě souvislost rozličných variací na širším území je velmi poučná pro jejich vývoj a pravděpodobný původ. Kromě obytného stavení musíme ovšem obrátiti zřetel i k hospodářským budovám a k plánu celého dvora. V Teplici „potrem" provází téměř každý dům; bez průjezdní síně je jen několik stavení, zejména novějších domů na horním konci vsi, který před nedlouhou dobou vyhořel. Většina stavení v obci není sice příliš stará, neboť téměř celá Teplice vyhořela před 72 roky, ale přece většinou byla vystavěna podle staršího vzoru.

V některých případech podjezd provázívá kromě obytného stavení i hospodářské budovy, totiž chlévy. V teplických hospodářstvích, právě tak jako na ostatním území připopradském, chlévy pro dobytek a stáje pro koně stojí za obytným stavením ve dvoře podél jedné