a jeho stran; vždycky jsou však umístěny v samostatné budově a odděleny od obytného domu. V některých dvorech vidíme, že podél stájí pro dobytek se táhne podobný průjezd, jaký bývá u domu, jakási veliká síň, jejíž vnější stěna je zbudována sloupovou konstrukcí, která je kryta širokou střechou, společnou s chlévy, a jejíž jeden nebo oba vchody uzavírají vrata. Je to t. zv. „podšop", ve kterém si hospodář ukládá vůz, drobné nářadí, koše a po případě i krmivo a nad nímž si na široké půdě („na šope") skládá seno. Mohu však říci, že v Teplici nynější podšopy s průjezdem vyskytují se v poměrně malém počtu hospodářství. Budovy chlévů většinou stojí volně bez síně a jen střecha jejich bývá na nádvorní straně široce vysunuta před budovu, aby poskytla ochranu před deštěm a sněhem.

Rozhlédneme-li se po širším území podtatranském, shledáme, že síně („podšopy") u hospodářských budov, hlavně u chlévů, vyskytují se tím hojněji, čím dále postupujeme k západu, a zasahují i do Turce. K jejich popisu se vrátím při pojednání o liptovských stavbách. Průjezdy při obytném domě směrem k západu však mizejí, zato směrem k východu se jejich počet množí, ba v některých obcích při středním Popradu jsou všeobecné a přímo typické pro celou oblast. Zejména v německých obcích se hojně vyskytují; zastávají'mnohdy úkol vlastní síně a nazývají se většinou v místním „potáčkem" nářečí i „Läjb", t. j. Laube. V německých vsích, ležících přímo pod Vysokými Tatrami na levém břehu horního Popradu, je velikých starých síní'poměrně málo a domy, většinou novější, se stavějí s obvyklou malou zastropenou předsíní, do níž se vchází přímo ze dvora; zhusta bývá síňka přeměněna v kuchyni s plotnou. Velké průjezdy („Durchfahrt") jsou tu poměrně vzácné. V hojné míře se vyskytují teprve v dědinách níže položených kolem Kežmarku a Spišské Belé v t. zv. Niederlandu.

Starší typ dřevěného domu z nížinné popradské oblasti podtatranské, podobný typu teplickému, můžeme tedy dodnes vidět na příklad v zapadlé a zaostalé Lomničce u Podolince a j. Poněkud jiný druh nalézáme v někdejších městečkách, která časem poklesla a dnes nezadají v mnohém ohledu vesnicím, jako jsou Tvarožná (Durlsdorf), Ruski-novce (Rissdorf) nebo třeba i Vrbov (Menhardsdorf), který leží v samém sousedství Kežmarku. Ba stačí navštíviti staré domy ve Spišské Belé, abychom uviděli zvláštní stavitelský způsob, typický pro horní Spiš pod Tatrami. Vnitřní rozdělení obytného domu je tu totiž velmi charakteristické a zvláštní. Starým domem popradské oblasti prochází obyčejně právě ona veliká průjezdní síň, jako je teplický „potrem", která je zde nazývána „Läjb", a z níž se vchází do obytných prostor. Vstoupíme-li do domu velkými vraty, otvírajícími se v průčelní stěně, octneme se nejdříve ve velkém temném vjezdu, jehož jednu stěnu tvoří strana světnice, kdežto druhá je zbudována z vodorovných trámků, zasunutých mezi sloupy. Tato část průjezdu bývá kryta jen poválky, u bohatších zděných domů je zaklenuta, zejména v městech a poměš-tělých vsích, kde je nad ní zbudována sýpka; ale u primitivnějších domů, na př. v Lomničce a jinde, není kryta vůbec a spodní plocha