Obyčejně však i na humnech se dělí úzké parcely jednotlivých majitelů. Konstruktivní detaily nebyly, myslím, příčinou, proč vznikaly podélně řešené stavby s mlatem při jedné straně. Stěna mlatu bývá sice u starších stodol vesměs dřevěné sloupové konstrukce, ale u stodol jak podélných tak i příčných. Sloupová konstrukce je totiž nutná už z toho důvodu, že jediná stěna mezi dvojími vraty nemůže býti zaroubena, nýbrž musí být postavena jen mezi sloupy. Záčinky a plevince jsou však u starých stodol vždycky vázány v úhlech, a jestliže se v novějších dobách budují někdy pomocí sloupů, děje se tak pro úsporu 'dřeva a pro usnadnění práce.')

Obr. 18. Stodoly v Hybech u Lipt. Hrádku.

Povšimněme si však toho, že stodoly podélně situované s vraty ve štítové stěně vidíme hlavně jen v nížinných liptovských obcích při Váhu a v širokých údolích, jež do považského úvalu ústí. V podhorských dědinách, vzdálenějších od řeky i dráhy, nejsou již tak pravidelné a časté; zejména v zapadlejších a starobylých vesničkách, které si zachovaly více starých rysů, nevidíme podélně řeše-