str. 74
neuplatnil se zvláštním vlivem ve stavebních typech, které popisuji, leč že působil na jejich uchování. Naproti tomu je však velmi známým zjevem, že ve vzdálených a konservativních obcích se leckdy udržují tradicí zjevy, které v sousedství, vystaveném více cizím vlivům, zašly a vymizely. Příkladů by bylo lze uvésti mnoho. Takový případ nastal, myslím, i v Liptove, kde se v považské dolině vyvinuly nové poměry a zevšeobecněly jiné stavební typy než v horách.
Srovnávací poznámky.
Z popisu vyšlo na jevo, že podtatranské, zvláště hornospišské stavitelské formy se odlišují od jiných stavebních typů na Slovensku. Docela přirozeně již dříve se vynořily otázky, jakého původu jsou tyto odchylky v horní Spiši a jak k nim došlo. A je pochopitel-no, že v prvé řádě se přisuzovaly cizí větvi, usazené v horní Spiši, německým kolonistům.
Karel Fuchs na příklad přirovnával hornospišské německé domy k dolnosaským stavbám a vyslovil domněnku, že staří kolonisté Spiše přinesli svůj stavitelský způsob ze své vlasti do nového území a udomácnili jej zde.8) Veliké hluboké budovy s velikou síní, která prochází celým domem a v níž jsou vestavěny menší prostory, jako světnice, chlévy, komory a jiné, připomíná sice na první pohled jednotné budovy dolnoněmecké (Einheitshaus), ale přece nelze srov-návati spišský dům se saským domem, neboť v dolnosaském domě je uspořádání docela jiné: dlouhá síň probíhá středem budovy, chlévy jsou umístěny v popředí domu, kdežto obytné místnosti leží až vzadu, obilí a píce se ukládají nad chlévy vpředu nad strop, proti hlavnímu vchodu pak vzadu uprostřed stojí teprve ohniště, na kterém se vaří i topí.9) Naproti tomu je ve spišském domě světnice bez jakékoliv výjimky vybudována vpředu, kamna a krb stojí ve světnici a jen chlebová pec leží v síni, kamž se otvírá i ústí z kamen, neboť i topení je zařízeno podle franckého způsobu. Krb v síni (Laube) je však druhotného významu a užívá se ho hlavně jen v létě. Velké chlévy pro dobytek stojí většinou mimo vlastní obytný dům hlouběji ve dvoře, kdežto menší chlívky v síni domu bývají určeny obyčejně pro ovce nebo vepřový dobytek a pod. Stodola pak
8) K. Fuchs, uv. práce, M. A. G. W. 1899, s. 5 n. — K. Rhamm, Ethn, Beiträge zuř germ. sl. Altertumskunde П. 1. Das altslawische Wohnhaus, s. 36. — R. Meringer, Die Stellung des bosnischen. Hauses und Etymologien zum Hausrath. Sitzungsberichte d. Wiener Akademie, Phil. hist. Kl. N. 144, VI., Wien 1902.
Kromě Fuchse hornospišské německé stavby popisovali později i jini autoři, ale domněnky o dolnosaském rázu staveb nesdílejí: V. Aschenbrenner, Die Oberzips v knize E. Wintera Die Deutschen in der Slowakei und in Kar-pathorussland. Münster i. W. 1926. Týž, Das Oberz'pser Bauernhaus, Karpathenland П., s. 75. — H. Grothe, Siebenhundert Jahre deutschen Lebens in der Zips. Crimmitschau 1927. — J. Gréb, Zum Oberzipser Bauernhaus. Karpathenland III. s. 61. Týž: Zipser Volkskunde. Reichenberg 1932, Haus und Dorfanlage.
9) Srovn. na př. R. Henning, Das deutsche Haus. Strassfourg 1882. — W. Peseler, Das altsächsische Bauernhaus in semer geographischen Verbreitung, Braunschweig 1906 a j.
|
