Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 75

vesměs má své místo na konci dvora o samotě, uzavírajíc dvůr napříč. Dvůr obvyklého hornospišského hospodářství, zejména vesnického, patří tedy typu čtverhranných dvorců s oddělenými budovami. Dvůr bývá ovšem značně protáhlý, úzký a dlouhý, což závisí na dělení parcel.

Srovnání hornospišského domu s dolnosaským tedy nevyhovuje a nepřesvědčuje o původu spišských zvláštností stavitelských. Kromě toho ani dialektologické studium nenašlo v nářečí hornospiš-ských Němců zřetelnou souvislost s dolnosaskýmí dialekty, nýbrž spíše příbuznost s východoněmeckou skupinou, k níž patří i nářečí slezské.10) Ani historie nepotvrzuje spojitost spišských Němců s dolnosaskýmí kraji.

Kromě toho nevíme ani, zda již v době, kdy kolonisté do Spiše přicházeli, byl dům v dolnosaské oblasti sjednocen a všechny prostory vměstnány pod jednu střechu. Naopak víme, že i typický dolno-saský dům je dílem vývoje a vznikl z roztroušených stavení, která se teprve časem spojila v jedno.11)

Není tedy přímých shod s dolnoněmeckými domy; zato však můžeme konstatovati určité obdoby s typy t. zv. domů „podsíňo-vých" s lоиbíт.

Ve veliké „Läjb" hornospišského domu nemusíme viděti nic více než právě Laube, t. j. síň domu, rozšířenou a zvětšenou do velikých rozměrů. Läjb ve spišských domech je, domnívám se, jenom přespříliš veliká předsíň, kryt, který je obvyklý i v mnoha jiných krajích, ale který zůstal na starodávném stupni, zvětšil se a spojil se s podjezdem podle městského způsobu v loubí a průjezd.

Představme si jednoduchý vesnický hornospišský dům o jedné jizbě (neboť dosud velká část domů má jenom jednu jizbu), vedle níž je připojena síň Laube, obyčejně sloupové konstrukce, a představme si, že za starých časů byla tato síň asi otevřena, buď ze všech tří stran nebo aspoň z jedné strany. O takové otevřené síni zmiňuje se Julius Gréb (u. d. 243), obdobné síně — připomínající kůlnu — můžeme vidět za obytným domem v některých německých vsích, na př. v Malduru, takové síně, souvisící s dlouhým průjezdem, existují dodnes v mnoha a mnoha starých domech celé oblasti připo-pradské. Otevřená síň — Laube — při jednojizbovém domě není ovšem zvláštností toliko spišskou. Ještě nyní existují takové domy na příklad v krajích o něco jižněji položených, v Maďarsku a v Sedmihradsku.12) J. R. Bunker, který prostudoval stavby sedmihradských


10) J. Gréb, Mundart und Herkunft d. Zipser. Sudetendeutsches Volk und Land. 1924. —- Týž, Zipser Volkskunde, Késmark u. Reichenberg 1932, s. 93 n. —• F. R.. Kaindl, Geschichte d. Deutschen in Karpathenlädern II., s. 158 n.
11) K. Stephani, Der älteste deutsche Wohnbau und seine Einrichtung I. Leipzig 1902, s. 337. A. Heibock, Der germanische Ursprung des oberdeutschen Bauernhauses, Innsbruck 1925, s. 278.
12) J. R. Bunker, Das siebenbürgisch-sächsische Bauernhaus, Mit. Anthrop. Ges. Wien ХХГХ., 1899, s. 225. — J. Huszka, A székely ház, Budapest 1895. — Das Bauernhaus in Österreich-Ungarn, díl Uhry, seš. П., list. 2, 3, 15. — Z. Bátky, Magyar tüzhelyek és háztipusok. A magy. nemzeti múzeum néprajzi tárának Értesítoje ХХП., 1930, s. 135.

Předchozí   Následující