str. 76
Sasů, popisuje takovéto budovy a pokládá je za nejprimitivnější v celém kraj, ba za prototyp obytných budov, opíraje se o to, ze je viděl i v severních okresech sedmihradských i v jižních. Celkem poznal tři typy: budovu, v níž vedle jizby stojí síň zpředu úplně otevřená, budovu, v níž síň je přistavěna k jizbě lehkou konstrukcí a jejíž přední stěna je otevřena, a konečně budovu o dvou světnicích, mezi nimiž leží síň, která je vpředu docela otevřená, v jejíž zadní části je oddělena komora nebo kuchyň.
Prvé dva způsoby popsal i maďarský spisovatel J. Huszka z kraje Šikulů, chtěje dovoditi, že jsou původu uhrof inského a vlastní sikulskému kraji. Ještě nyní mluví o takovýchto domech s otevřenou síní Zsigmond Bátky, který je považuje za charakteristický znak východních a severovýchodních uherských končin.
Otevřené síně v domech a při domě nejsou ovšem zvláštností jen východouherskou a spišskou. Máme-li na mysli otevřenou síň v složitějším domě, najdeme hodně podobných případů v chorvatských i srbských vesnicích, kde otevřený „trem" možno považovat dokonce za charakteristický znak tamějšího stavitelství.13)
Otevřené nebo lehce přibudované síně při jednoduché jizbě jsou znakem primitivního stavitelství a starobylých poměrů vůbec. Předpokládáme, že i ve starých slovanských stavbách byla síň prostě přibudována nebo jen lehko přistavěna, aby chránila dům a vchod do domu před špatným počasím i sluncem. Tomu nasvědčuje slovanský výraz „sjeni", souvisící s pojmem stínu, tomu nasvědčuje i slovenský termín pitvor, kdysi pritvor, značící, že síň byla k domu přitvořena. Představíme-li si teplickou síň-kuchyňu nebo síň-Läjb z Malé Lomnice, docela dobře pochopujeme, jak mohl povstat pitvor i jeho název. I v jiných zapadlých krajích, kde se zachovalo zvláště mnoho starobylých znaků a přežitků, na př. na Polesi a na Bílé Rusi, můžeme pozorovat ještě dnes nad jiné zřetelně, jak vznikají síně u jednoduchého domu. K. Moszyński našel v těchto vzdálených, od světa odříznutých končinách pravé prototypy přistavěných nejjednodušších síní, které nejsou ničím jiným, než právě úkrytem a ochranou před větrem, sněhem a sluncem. Na příklad o zadní štítovou stěnu domu prostě jsou opřeny trámy a klády na způsob boudy, která chrání vstup do světnice. Při pokročilejším způsobu síňka může být už čtverhranná a krytá stříškou, ale stěny její tvoří prostě břevna, svisle opřená o jednoduchou konstrukci, při čemž přední část zůstává zcela otevřena.14)
Spišský způsob loubí blíží se takovým jednoduchým síním; obyčejně však „Läjb" v horní Spiši je pojata už v architekturu domu; přistavěná a skutečně otevřená loubí viděla jsem jen v několika domech za novější budovou s průjezdem; zato houževnatě se udržuje sloupová konstrukce někdejší otevřené síně.
Spišské jednoduché domy budí tedy dojem velké starobylosti a ukazují nám, jak mohla vypadat selská obydlí před věky. Ote-
13) Srovn. poznámku 2) na str. 8.
14) K. Moszyński, Kultura ludowa Słowian I., Kraków 1929, s. 536.