str. 78
Je ovšem možno, že ve spišských městech i v podtatranských dědinách spolupůsobila tradice loubí a podsíní, tradice, která je rozšířena po celém kraji na východě střední Evropy a jistě spolutvořila i oblibu městských podsíní, průjezdů a loubí. Vždyť naše země leží vlastně v oblasti podsíňových domů.
Musíme ovšem rozlišovat podsíně pod štítem a podsíně u podélné stěny, právě tak jako rozlišujeme domy úzkofrontové a domy širokofrontové.
Domy úzkofrontové, ke kterým se zhusta připojuje podsíň pod štítem, staly se typickými zejména pro severopolské a východoněmecké končiny, kde disposice domu do hloubky a podsíň na sloupech pod štítem (nebo pod jeho částí) jsou pokládány za charakteristický znak stavitelský. Někteří polští badatelé rozlišují v polském lidovém stavitelství vůbec jen dva hlavní typy domů, domy s podsíní (typ kujawsko-pomorský), který Moszyński daleko vhodněji nazývá typem úzkofrontovým, a typ dvoujizbový, širokofron-tový, se symetrickým umístěním světnic po obou stranách síně.17) Puszet jmenuje první typ jednojizbovým, nevystihuje tím však plně ani jeho charakteristiku, ani neurčuje správně jeho typ. V německých zemích podsíňové domy jsou dnes typické pro východní, zvláště pruské a částečně i slezské oblasti. Vzhledem k tomu byly vedeny i spory o původnosti podsíní pod štítem, kterým národům náleží prvenství, zda Slovanům nebo Germánům. Na základě vykopávek byly pronášeny domněnky o etnickém jejich původu a byly přisuzovány určitým národnostem, ba i národům dnes již vymizelým.18) Správně ovšem upozornil prof. Moszyński na to, že je veliký rozdíl mezi podsíní u jednojizbové chaty, zvláště je-li to podsíň otevřená, a mezi podsíní složitějšího domu o větším počtu místností.19)
Podsíň u jednoduché jizby je téměř všeobecným kulturním majetkem a mohla se vyvinout nezávisle v rozličných zemích; a skutečně nalézáme ji v nejrozličnějších krajích i světa dílech. Je prototypem i árijského domu a může býti prototypem i úzkofrontového i širokofrontového typu. Proto ani vykopávky jednojizbové chaty s podsíní neřeknou nám mnoho o původu úzkofrontových domů a je těžko činit závěry o etnickém jeho původu v dávných dobách, ne-budou-li vykopány zbytky složitějších staveb s podsíněmi.
17) J. Karłowicz, Chata polska, studjum lingwistyczno-archeologiczne. Pamiętnik fizjograficzny IV., 1884. ■—. K. Moszyński;, Kultura ludowa Słowian I. s. 546. — L. Puszet, Studya nad pol. budownictwem drew. I. s. 30.
18) Mezi prvními, kdož se prohlásili pro germánský původ podsíňového domu, byl Henning, Das deutsche Haus, s. 83 n. Pro slovanský jeho původ se vyslovil A. Meitzen, Siedelung u. Agrarwesen ПІ. 517 n.; Kairel Rhamm připisoval mu holandský vliv: Ethn. Beiträge II., 1., 191, 252, 1066, H., 2., 249, 294. Východogermánský původ hájí nyní A. Haberlandt, Die volkstümliche Kultur Europas in ihrer geschieht. Entwicklung, Illustrierte Völker künde H., 2., s. 424; O. Lauf f er, Dorf, Haus und Hof; J. Meiers, Deutsche Volkskunde s. 36; B. Schier, Haiuslandschaften und Kulturbewegungen im östlichen Mitteleuropa, Reichenberg 1932, s. 170 'n.
19) K. Moszyński, u. d. s. 550.
|
|