Naproti tomu je možno, že na podsíně u složitějších domů v určitých směrech působily i románské vlivy, přicházející z jihu 2 Říma a pak z romanisovaných končin římského imperia. Zapůso-bila-li villa rustica na typ čtverhranných dvorů ve střední Evropě a na uspořádání budov kolem dvora, jistě i rozličná loubí a podsíně, solaria, pronikaly z římského a románského stavitelství k severnějším národům, ke Germánům a k Slovanům. O tom svědčí nad jiné průkazně sám výraz solarium, jenž se udomácnil jak u Němců (Solder, Söller) , tak i u Slovanů, jako žudro, žundro, žlojdra a j. znamenaje vesměs tutéž věc nebo podobnou — podsíň, loubí, kryt a pod.20)

K nám se dostal výraz ten německým prostředím, jak soudíme u jeho znění. Ale jsou badatelé, kteří tvrdí, že římský vliv působil i přímo na Slovany, a sice podél cesty, kterou kupci z Říma přicházeli k polským Slovanům k Baltickému moři pro jantar. Czeka-nowski tvrdí na příklad, že podsíně v severním Polsku rozmohly se právě pod vlivem římským, který se uplatňoval při cestách Římanů za jantarem.21)

V současné době oblast podsíní zabírá hlavně severovýchodní tíást Evropy. Československo patří částečně k tomuto typu, hlavně stavbami městskými s podsíněmi pod štítem. Dodnes se zachovaly však kromě toho četné doklady podloubí a podsíní i ve venkovských stavbách.22) Nesmíme tedy míti- na mysli jenom podloubí u městských domů, která dodnes malebně zdobí náměstí v četných městech u budov zděných i dřevěných a která v minulém věku byla vůbec charakteristická pro maloměstské stavitelství. Též u vesnických staveb najdeme loubí anebo alespoň jejich zbytky a stopy. Nejsou to ovšem podsíně pod štítem domu, nýbrž podsíně a loubí u podélné stěny budovy nebo aspoň před jejich vchodem. Neobra-címe-li zřetel k přízemním a zvýšeným pavlačím, které jsou také obdobou loubí, zřetelné upomínky na loubí nalézáme na příklad v severových. Čechách. V tomto kraji často se budují před vchodem do domu kryty, které v Orlických horách a v Kladsku lid nazývá „lojva".23) Dále v kraji podkrkonošském zhusta vídáme u vchodu podsíňky s dřevěnými sloupy, jež podpírají malou světničku, vystupující z linie domu nad podsíňkou. Takové podsíně i světničky rádi stavěli podkrkonošští Němci, nazývajíce je „Porstübel". Dokonce obdobné příklady existovaly kdysi i na Hané a v severní Moravě.24) V oněch