němž se chce vystavět dům: není dovoleno stavětí na mezi, na cestě, na starém hřbitově, na místě neoraném, tam, kde rostl „sverbyhus" a „bzyna" a j. Řada pověr spojených se stavbou domu je v souvislosti s židovskou vírou a je to zajímavý doklad vzájemného vlivu pověr mezi národy rozličných vyznání.

Pro nedostatek místa jsem nucen (zříci se v tomto článku analyse právě uvedených obřadů, tabu a pověr, stejně jako celé řady jiných a učiním to v jiné, obšírnější práci.

Nyní přikročím k analysi zvláštních magických úkonů a zaří-kání prováděných venkovskými řemeslníky, kteří stavějí selské domy.

Národopisné zjevy můžeme rozdělit na aktivně kolektivní a ,p a s i v n ě kolektivní. K aktivně kolektivním náležejí takové zjevy, které celé určité kolektivum nejen pokládá za své, ale také samo vytváří a reprodukuje: sem patří na př. národní výšivky, které dovedou vyšívat všechny ženy v obci (v tomto případě národopisný zjev je aktivně kolektivní jen pro jedno pohlaví určitého kolektiva), všeobecně rozšířené písně, které zná celá ves a které zpívají všichni obyvatelé této vsi, obřady, které o určitých výročních a rodinných svátcích musí vykonávat ve svém domě každý hosjpodář a hospodyně nebo všichni členové rodiny). K pasivně kolektivním náležejí ty zjevy, které sice celé kolektivum pokládá za své, ale tvůrci a vykonavateli jejich jsou zvláštní osoby, někdy ani nepatřící k danému kolektivu (sem na př. je třeba zařadit tak řečené výrobky pro lid — zvláštní obrazy, zvláštní nádobí, látky a j.), které zhotovují v jednotlivých případech řemeslníci nanáležející ke kolektivu, pro něž zhotovují výrobky, jindy dokonce továrny, ale které jsou charakteristickým znakem daného kolektiva a jsou jím považovány za své; sem dále patří ruské byliny, historické písně, dumy atd. — písně zpívané zvláštními zpěváky — umělci z lidu, které však považují za své všichni venkované určitých ruských a ukrajinských oblastí; k pasivně kolektivním zjevům patří též zaříkání a kouzelné prostředky, které mají v moci jen jednotlivé osoby, kouzelníci, čarodějnice, zaříkávači, korenárky, ale v jejichž léčebnou moc věří celé kolektivum.

Při zkoumání obřadů a pověr spojených se stavbou domu setkáváme se s obřady jednoho i druhého typu. K aktivně kolektivním musíme počítali obřady, které vykonávají při stavbě domu jeho majitelé, k pasivně kolektivním ty, které vykonává mistr tesař, jestliže při tom v moc konaných obřadů věří celá obec. Nyní přistupujeme k analyse těchto obřadů.

Když mistr skládá dohromady stoupy, říká: „Jak ty stoupy stojí k sobě, tak ať se mladí mají rádi."

Mistr, je-li zlomyslný, když dodělá dveře, řekne: „Jak ty dveře chodí, tak ať k té mladé hospodyni chodí chlapci."

Když skládá svrchní trámy chýše, mistr žádá, aby se hospodářům narodilo dítě. Je-li zlomyslný mistr, říká, aby se rodila děvčata a je-li dobrý, aby se rodili hoši. Zaříká-li na opilce, tedy hospodář bude opilec a když na g a z d u (spořádaného), tedy gazda.