Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 89



magiques, rites et croyances en Russie Subcarpathique. Travaux publiés par ľ Institut d'études slaves. XI. Paris 1929. P. 105-106.)

Zajímavý je poukaz, že při přibíjení šindelů mistr nepřibíjí hřebíkem poslední z nich, říkaje při tom, jako chybí tento hřebík, tak aby chybělo v domě jedno z domácích zvířat. Udělat to mistr musí bezpodmínečně, jinak jemu samému bude chybět to či ono zvíře. Tato výpověď je zajímavá pro řešení otázky, jak dalece zločiny páchané čaroději, čarodějnicemi a j. jsou projevy jejich zlé vůle a jak dalece čaroděj a čarodějnice jsou, někdy i proti své vůli, nástrojem nějakých jiných sil, vyšších, mocnějších a lidem nepřátelských.

V materiálu o magických úkonech a zaříkáních, která provádějí řemeslníci (zedník, tesař) nejednou najdeme poukaz na to, že aby mistr pronesl zaříkání nebo vykonal kouzelný čin na prospěch majitele domu, a nečinil kouzla pro něho škodlivá, je třeba dobře ho pohostit, dobře s ním zacházet. Podplácení člověka, který vládne nadpřirozenou mocí (v daném případě řemeslníka) tím, že se hostí, že se s ním vlídně zachází, je zjev u lidu obvyklý. Srovnej na př. pocty koldunu (čaroději) na ruské svatbě nebo opatrování a hoštění pastýře v Archangelsks gubernii, tede se pastýř pokládá za spojence lesního ducha. Tak ve vsi Kuzelevskoj Šenkurského okresu Archangelsks gubernie jsem v r. 1916 zapsal: ,,K vůli lešímu (lesní duch) ho (pastýře) zbožňují. Krmit se (pastýř) musí dobře, spí na bílém. Když odchází (na pastvu) vezme si sám (kolik potřebuje (jídla)."")

Dále v uvedeném materiálu nalézáme popis řemeslníkových opatření proti vnikání hmyzu do nového domu. Kromě preventivních prostředků nedopouštějících do nového domu nezvané hosty — hmyz, existuje řada prostředků stejné magické povahy k odstranění hmyzu už nasazeného.

Rozbor prostředků, které pomáhají od hmyzu, míním provésti ve zvláštní stati.

Mezi zvyky spojenými se stavbou domu je nutno upozornit na jeden velmi rozšířený ve východním Slovensku a Podkarpatské Rusi zvyk, který záleží v tom, že hospodáři stavějícímu dům pomáhá celá ves a stavba domu je jako by společným dílem celého kolektiva dané vsi.7) Uvádím zde materiál, který jsem o tomto zvyku sebral, uspořádav jej tak, že nejprve jdou zprávy o pevném uchování tohoto zvyku, pak zprávy o jeho částečném a konečně úplném vymizeni.

Když si gazda staví novou chýši, lidé z celé vsi mu pomohou a on nic neplatí, jen je pohostí. Tak pomáhají i teď. To bylo a bude.

(Baranincy, Faj-Van, 83 leta.)


6) П. Богатыревъ. Вѣрованія великоруссовъ III ен ку рскаго уѣзда. (Изъ лѣтней экскурсіи 1916 года). Этногрпфическое Обозрѣніе Изданіе Этнографическаго Отдѣла Общества Любптелей Естествознанія, Антронологіп н Этнографіи, состоящаго при Московскомъ Унпверситетѣ. 1916, Jß 3—4. Год-ь 28-й. Кн. CXI—СХІІ. Москва, 1918. Стр. 50.
7) Sr. Hans Naumann: Grundzüge der deutschen Volkskunde. Leipzig 1922. S. 58—59.

Předchozí   Následující