Pro dokonalé pochopení, na svou dobu, zvláštních a ojedinělých jednotek chorvatských hraničářů doporučuji přečíst tento překlad části věnované Chorvatům z knihy "The Army of Maria Theresia, Christopher Duffy"


Překlad z "The Army of Maria Theresia"

PLUKY GRENZINFANTERIE

Hraničářské pluky byly pojmenovány podle oblasti, ve které byly zřízeny. Každý pluk měl číslo a jméno, většinou složené z názvu generalátu (vyšší správní oblasti na úrovni kraje) a kapitanátu (menší správní oblasti na úrovni města či okresu) - např. tedy: 63. GIR (Grenz Infanterie Regiment) Karlstädter-Szluiner - čili 63. pluk hraniční pěchoty Karlovačský-Slunjský. Název kapitanátu nebýval vždy v názvu pluku uváděn. Následující seznam pluků Grenzinfanterie je dělen podle oblastí, je doplněn rokem založení a místními názvy.


uniformy pluků Grenzinfanterie r. 1762 (Vinkhuijzen Collection)
Nahoře zleva: 66. GIR Brooder, 61. GIR Otochaner, 62. GIR Oguliner
Dole zleva: 65. GIR St. Georger, 63. GIR Szluiner, 64. GIR Kreutzer, 60. GIR Likaner

Karlstädter Grenze - Karlovačská hranice - generalát Karlovač
Vojáci regimentů z této a Varaždínské oblasti byli většinou chorvatské národnosti a římsko-katolického vyznání.

No. 60. Likaner Regiment (od r. 1742) - město/ kapitanát Lika (či Likka, Licca)
No. 61. Ottochaner Regiment (od r. 1746) - Otočač
No. 62. Oguliner Regiment (od r. 1746) - Ogulin
No. 63. Szluiner Regiment (od r. 1746) - Slunj


Warasdiner Grenze - Varaždínská hranice - Varaždínský generalát

No. 64. Kreutzer Regiment (od r. 1745) - Križevci
No. 65. St. Georger Regiment (od r. 1745) - Durdevač



Slawonische Grenze - Slavonská hranice - Slavonský generalát
Mužstvo původem "Raitzen" (Slavoni a Srbové, ortodoxní řecká církev) a "Schokatzen" (řimskokatoliční Slavoni) v poměru zhruba 50:50.
V této oblasti byl dále zformován Tschaikisten-Bataillon (Titler Grenzbataillon).

No. 66. Broder Regiment (od r. 1747) - Brod (v literatuře bývá regiment jmenován jako Broder i Brooder)
No. 67. Gradiskaner Regiment (od r. 1747) - Gradiska
No. 68. Peterwardeiner Regiment (od r. 1747) - Petrovaradin (SZ od Bělehradu)


barevnost uniforem Karlovačských, Varaždínských a jednoho Slavonského pluku r. 1762 (Vinkhuijzen Collection)



Banaler Grenze - Banálská hranice

Oblast Banálu ležela mezi Karlovačem a Varaždínem, čemuž odpovídalo i národnostní složení pluků.

No. 69. Erstes Banaler Regiment - první banálský pluk
No. 70. Zweites Banaler Regiment - druhý banálský pluk



Banater Grenze - Bánátská hranice - Bánát a Témešvár

No. 71. Temesvárer Ansiedlungs Regiment (Témešvárský kolonijní a osídlovací pluk) (od. r. 1765) - zformován z německých kolonistú - odtud alternatívní název Deutsch-Banater Regiment (= Grenzinfanterie-Regiment Nr. 12??)
No. 72. Walachisch-Illyrisches Regiment (od r. 1766 jako Illyrisches-Bánáter a v roce 1775 sloučen s Walachisch-Bánáter regimentem)


Siebenbürger Grenze - Transylvánská hranice
Széklerské pluky byly složené z Maďarů a další s řecko-ortodoxních Valachů

No. 73. Erstes Siebenbürgisches Székler Regiment (od r. 1762)
No. 74. Zweites Siebenbürgisches Székler Regiment (od r. 1762)
No. 75. Erstes Siebenbürgisches-Walachisches Regiment (od r. 1762)
No. 76. Zweites Siebenbürgisches-Walachisches Regiment (od r. 1762)


Každý generalát měl navíc jeden pluk jízdních Grenzhusarů či Grenzdragounů (hraničních husarů či hraničních dragounů). Jednalo se o následující pluky GHR (Grenz-husaren regiment): No. 40. Karlsädter Grenz Husaren, No. 41. Warasdiner Grenz Husaren, No. 42. Banalisten Grenz Husaren, No. 43. Slavonier Grenz Husaren, No. 44 Szekler Husaren, No. 45. Wallachisches Grenz Dragoner (GDR).

 

Muži z hranice byli zapsáni na listinu regimentu v době narození. Branná povinnost se jich týkala od 16 do 60 let. Pluky měli čtyřbatalionovou (battalion - prapor) skladbu, každá rota (setnina) měla čtyři čety (züge). Tři čety tvořili tzv. divize (Levies), které se střídaly ve službě na hranici, případně doplňovaly frontové bataliony, zatímco čtvrtá držela službu v místě sídla pluku. Pro službu na hranici nepoužívaly tyto vojska polní uniformu (Feldmontur) ale tzv. Hausmontur - "domácí uniformu" která se skládala z hnědého Gunjacu a bílých kalhot, většina výzbroje a výstroje, mimo muškěty, byla lokální výroby a typu.
V roce 1764 měl každý pluk hraniční pěchoty tři bataliony, dva z těchto batalionů měly šest rot, jeden čtyři. V rotě bylo 240 mužů, k větším batalionům se připojovala ještě rota granátníků.

   
Martin Šavel & 63 GIR © 2007